Menší vřesoviště o ploše 1-5 m2 umístíme třeba v okrajové části skalky nebo mu vyhradíme v zahradě samostatný kout. Větší vřesoviště nejlépe ve tvaru nepravidelného záhonu umístíme podél cesty, zdi nebo v předzahrádce. Můžeme jej založit v rovině nebo na mírném svahu. V rovině můžeme dosáhnout určitého zvlnění terénu prohloubením nebo naopak navezením zeminy a výsadbou různě vysokých vřesovištních i jiných rostlin. Vřesoviště by na jedné straně mělo přecházet v trávník.
Půda pro založení vřesoviště má být lehčí, humózní a kysela s pH 4-5. Má být přiměřeně vlhká a nesmí obsahovat vápník. Kyselost můžeme upravit přidáním kyselé rašeliny nebo kyselým humózním substrátem (s obsahem borové hrabanky, listovky a písku). Do chudé půdy můžeme přidat uleželý hnůj. Celou budoucí plochu vřesoviště si připravíme už na podzim a na jaře začneme osazovat rostlinami. Sazenice jsou nejlepší hrnkové. Od každé odrůdy vysadíme vždy více rostlin u sebe, abychom vytvořili větší plochy s jednotným listem a květem. Menší plochy se osazují druhy, které kvetou na jaře a na podzim. Velká vřesoviště můžou díky své rozmanitosti rostlin kvést celý rok.
Slabě rostoucí kultivary vřesů a vřesovců sázíme na vzdálenost 20-30 cm od sebe, středně vzrůstné 30-45 cm a bujně rostoucí 45-60 cm od sebe. Vysazené rostliny mírně přistřihneme a chráníme v horkých slunečných dnech přistíněním. Během vegetace vřesoviště plejeme, zaléváme, přihnojujeme a přistřihujeme výhonky. Zálivková voda by neměla být moc tvrdá, aby neovlivňovala kyselost půdy. Snažíme se tedy vyhnout vodě ze studní a z kohoutku a do větší nádrže nebo do sudu si průběžně po celou sezónu odchytáváme dešťovou vodu, nejlépe z okapových svodů. Na podzim před příchodem prvních mrazů celé vřesoviště důkladně prolejeme vodou, aby měly rostliny zásobu vody na zimu a celou plochu přikryjeme rovnoměrnou vrstvou chvojí, které rostliny ochrání před mrazem, když chybí sněhová přikrývka.